BOŘIČI MÝTŮ – MÝTUS O SRNCOVI

Mezi některými myslivci přežívá názor, že věk srnce lze poměrně přesně odhadnout podle síly parůžků, jejich členitosti a vzhledu.

Odpověď: Ve skutečnosti parůžky odráží zdravotní stav srnce, jeho kondici a konstituci, genetickou dispozici, kvalitu životního prostředí a kvalitu přijímané potravy …. 

SRNEC OBECNÝ

Srnec je naše nejrozšířenější spárkatá zvěř. Žije na celém našem území. Nejvíce se však vyskytuje v pahorkatinových lesích s přilehlou zemědělskou půdou. Srnec je nejmenším představitelem jelenovitých

Jak mne poznáš a kde mne můžeš potkat:

• dosahuji délky 90 až 140 cm a výšky asi 85 cm. Hmotnost vyvrženého mláděte bývá 13 až 25 kg. Srnci jsou těžší než srny.
• naše letní zbarvení je žluto až rezavě červené s málo výrazným nažloutlým zrcadlem. Na jaře se to pomalu přebarvuje, bývá to v květnu až červnu. Více se přebarvují mladí jedinci. V říjnu zase rychle mění srst na zimní, která je šedohnědá a hustší. Zrcadlo na zadku je již větší, bíle zbarvené. Srnec ho má oválného tvaru, srna srdčité a na spodní straně je viditelná prodloužená srst zvaná zástěrka.
• jako mladému srnčekovi se mně začínají už ve 4 měsících tvořit pučnice, na kterých v říjnu až listopadu vyrůstají první parůžky podobné dvoucentimetrovým tenkým hůlkám, které hned i vytlouká. Shazuju je již v únoru a březnu. Hned po shození prvního paroží začíná růst paroží normální. Toto paroží je během vývoje obalené kožovitým obalem – lýkem. To srnec vytlouká až v červnu. Při vytloukání si srnec čistí parůžky od odumřelého lýka otíráním o větve mladých stromků a keřů. Parůžky srnci shazují od října až do prosince.
• v dalším roce nasazuje srnec delší a tlustší paroží, ale zůstává obvykle na stupni šesteráka. To znamená, že má tři hroty, jeden dopředu, druhý nahoru a třetí dozadu. Ve spod paroží bývají velké růžice, které mohou být věnčité nebo stříškovité. Starší srnci mají parůžky bohatě perlovité a rýhované. Vývoj paroží srnců kulminuje v 5. až 8. roce. Pak začínají ztrácet na síle a mohutnosti a tehdy mluvíme o srnčích zpátečnících.
• Při vývoji paroží se velmi často vyskytují různé abnormality, což bývá způsobeno poraněním pučnice nebo nemocí. I poranění nohou má vliv na růst paroží. Deformace parůžků se projeví na opačné straně, než je poraněná noha. Při nemoci nebo poranění varlat parůžky nezkostnatějí, ale jejich růst se projeví tvořením houbovité paruky na hlavě. Srnec ji nemůže shodit a nakonec hyne.
• Srnčí zvěři nejlépe vyhovují listnaté a smíšené lesy s loukami a přilehlou zemědělskou půdou. V potravě je velmi vybíravá a vyhledává pouze vysoce výživné rostliny. Spásá listy a větvičky dřevin a keřů, byliny, trávy, lišejníky, houby a různé plody jako žaludy, bukvice a kaštany. Pase se zejména za šera večer a brzy ráno. Srnčí zvěř žije v létě samotářsky, nevytváří stáda, pouze na zimu vytváří skupinky.
• Největším nepřítelem srnčí zvěře jsou vlci, rysy, lišky a toulaví pisMláďata může napadnout i divočák nebo orel Mnoho srnčí zvěře uhyne při sklizni obilnin při žních, ale i pod koly automobilů.

ZÁŘIJOVÁ AKTIVITA

Vytisknete si doma obrázky srnčích omalovánek. Zkuste se zamyslet, jaký je ten správný stín srny na prvním obrázku. Zkuste pastelkami vytvořit tři různě-barevné čáry podle toho, jak srnka skáče na druhém obrázku. A s dospělákama zkuste vymyslet, jak se řekne srnka anglicky.