BOŘIČI MÝTŮ – MÝTUS O JEZEVCOVI
Jezevec se loví kvůli jeho podkožnímu tuku, jezevčí sádlo dokáže vyléčit člověka ze složitých nemocí.
Odpověď: Myslivci loví jezevce od září do prosince kvůli tomu, že i kdyź není pro myslivost takovou hrozbou jako ostatní šelmy žijící na našem území, nikdy nepohrdne malým zajíčkem a v jarním období dosti likviduje ptačí hnízda. V bažantnicích není jezevec vítaným hostem, neboť zde může nadělat velké škody na bažantích násadách i vylíhnutých kuřatech. Tam je povolen celoroční odstřel.
JEZEVEC LESNÍ
Jezevec žije v celé Evropě v lesnatých oblastech od nadmořské výšky 700 m. V horách ho lze potkat i ve výšce 2 000 m. Miluje listnaté nebo smíšené lesy, kde upřednostňuje okraje lesů, remízky s houštinami sousedící s pastvinami a poli. Často se usadí i v sadech a parcích s křovinatým podrostem. To však jen v tom případě, že si tam může vyhrabat doupě. Vyhýbá se mokrým lužním lesům a rovinatým nezalesněným oblastem.
Jak mne poznáš a kde mne můžeš potkat:
- mám dlouhé zavalité tělo s krátkýma silnýma nohama, na kterých mám dlouhé drápy přizpůsobené na hrabání
- délka mého těla dosahuje 85 cm, ocas může být dlouhý až 15 cm a moje hmotnost kolísá podle ročního období – na jaře vážím kolem 7 – 8 kg, ale koncem podzimu, před ulehnutím na zimní odpočinek, mívám až 17 kg
- je pro mně charakteristická černo bílá hlava. Černé pruhy jsou po obou stranách hlavy, od čenichu přes oči až za uši. Boky hlavy, vnější okraje boltců i pás od nosu středem čela na vrch hlavy až do zátylku jsou bílé. Krk, nohy a břicho má černé. Na zbytku těla je srst hnědošedá se stříbrným leskem
- i když moje chůze ‘vypadá těžkopádně, umím velmi dobře běhat a v nebezpečí rychle zmizím ve svém doupěti. Při svých toulkách lesem využívám lesní cestičky a stezky a za noc nachodím i 5-6 km
- obvykle se zdržuju jen v okruhu 2 km od svého doupěte
- moje stopa je charakteristická otisky dlouhých drápů
- mám dobrý čich a sluch, zrak je ale slabší.
- žiju výlučně nočním životem. Den prospím ve svém podzemním doupěti, které si vyhrabávám na svazích s hlinitou půdou. Podzemní chodby vedoucí do doupěte jsou velmi rozvětvené a navzájem propojené – hotový labyrint. Jejich délka bývá i více než desítky metrů. Obývací brloh bývá někdy v hloubce až 5 m. Každoročně na jaře si ho vystýlám trávou a listím
- jsem všežravec, ale základ mé potravy tvoří žížaly, které si vyrývám svým malým rypáček ze země, požírám i hmyz, hlemýždě, žáby, myši, hraboše, ježky a ptáky hnízdící na zemi. Rád vyhrabávám zemní vosy a sršně a nepohrdnu ani zdechlinami. Z rostlinné potravy jsou to kořínky rostlin, lesní ovoce, žaludy, bukvice a houby. Na poli rád hoduju na bramborách, kukuřici i jeteli.
- začátkem zimy zaléhám k zimnímu odpočinku, který trvá 3 až 4 měsíce. Často však tento zimní spánek přerušuju a za teplejších nocí vycházím na krátké procházky v okolí brlohu
LISTOPADOVÁ AKTIVITA
Zkusíte si zahrát otázkovou hru o jezevcovi? Kdo uhádne nejvíc správných odpovědí, ten si může vybrat pochoutku podle možností otázky D 🙂 Nebojte se, nebudete muset jít asi rýpat na zahrádce do země 🙂
Správné odpovědi jsou úplně dole na téhle stránce
A: Jak se jmenuje mládě od jezevce?
- jezevče
- jezevčátko
- jezule
B: Jak se jmenuje jezevČÍ SAMEc?
- POUSTEVNÍK
- jezevEC
- NORNÍK
C: Jak se jmenuje SAMICE od jezevce?
- jezEVECMÁMA
- jezevČICE
- jezuMÁMA
D: SUPR POCHOUTKA PRO jezevce?
- ČOKOLÁDA
- NANUKY
- ŽíŽALY
E. JakÉ LESNÍ PLODY MILUJE jezevEc?
- BORŮVKY
- BRUSINKY
- ČERNÝ BEZ
F: JEZEVEC JE NOČNÍ ZVÍŘE, CO TO ZNAMENÁ?
- SPÍ V NOCI, VE DNE LOVÍ
- SPÍ VE DNE, V NOCI LOVÍ
- SPÍ VE DNE i V NOCI
G: KOLIK MÁ jezevEc PRSTŮ NA KAŽDÉ TLAPĚ?
- TŘI
- PĚT
- ŠEST
Jak se jmenuje jezevcŮV PŘÍBYTEK?
- BRLOH
- HNÍZDO
- NORA
Kdo JE jezevcŮV PŘÍBUZNÝ?
- MEDVĚD
- LASICE
- JEŠTĚRKA
NEJHORŠÍ SMYSLOVý ORGáN jezevce?
- ZRAK
- SLUCH
- ČICH
SPRÁVNÉ ODPOVĚDI:
A: 1, B: 2, C: 2, D: 3, E: 3, F: 2, G: 2, H: 2, I: 1