BOŘIČI MÝTŮ – MÝTUS O TETŘÍVKOVI

Tetřívek, přezdívaný též “černý rytíř”, je volně k vidění na místech, které si ochranáři přírody “nechávají pro sebe”.

Odpověď: Ale ono to tak vůbec není, tetřívek – který byl do nedávna symbolem našich českých hor – je v současnosti jeden z nejohroženějších druhů u nás …. 

TETŘÍVEK OBECNÝ

 

Jak mne poznáš a kde mne můžeš potkat:

• jsem středně velký druh hrabavého ze skupiny tetřevovitých
• na Šumavě se vyskytuju převážně na primárních rašelinných biotopech, mám rád rozvolněné porosty – dostatek světla znamená dostatek potravních příležitostí a hlavně mám rád mladé porosty (do 6 metrů výšky), převážně bříz. Starší porosty nejsou pro mne atraktivní.
• náš jarní tok (řeklo by se námluvy) probíhá od konce února, poloviny března do konce května, dle počasí
• naše slepičky mají velmi krátkou plodnou periodu – cca 5 dnů. Vybírají si z nás ty nejkvalitnější samce na tokaništi – dominantní kohoutci obstarají cca 80% rozmnožování na tokaništi
• my se na tokaništích pohybujeme celoročně a naše slepice hnízdí v blízkosti tokanišť
• naší potravou  jsou na jaře a v létě lístky, i traviny, na podzim bobule a přes zimu pupeny, jehnědy.
• je nás už v ČR hrozně málo, jsme pouze na Šumavě, v Krkonoších a Krušných horách
• Na Šumavě prokázal monitoring v roce 2019 přes 80 tokajících kohoutků, včetně Boletic, kde žije přes 30 kohoutků. Celkově tedy cca 160 – 180 jedinců. V roce 1977 bylo na celé Šumavě sečteno zhruba 1200 jedinců.

„Tok tetřívků je sociálně komplexní záležitost, kterou lze snadno narušit. Tok začíná brzy ráno ještě před východem slunce. Někdy toká i na stromech – tomu se říká sluneční tok. Slepičky mají navíc velmi krátkou plodnou periodu, která trvá jen několik málo dní. Pokud v této periodě nedojde k oplození slepičky, tak ta pro daný rok z reprodukce vypadává,“ doplňuje Aleš Vondrka NP Šumava.

Narušit tok tetřívků je přitom velmi snadné – pouhá přítomnost člověka na tokaništi může znamenat jeho přerušení. Podle dlouhodobých zkušeností jsou přitom těmi nejčastějšími rušiteli fotografové a nadšení pozorovatelé přírody. 

„Tok tetřívků je obrazově velmi atraktivní. Kohoutci se před slepičkou předvádějí jak svými fyzickými přednostmi, tak i, s nadsázkou řečeno, tanečními kreacemi, při kterých vyskakují nad luční porosty a různě se natáčejí. Takové dvoření trvá až desítky minut, v rámci kterých fotografové získají vytoužené snímky. Při fotografování může být rušícím elementem třeba jen zvuk závěrky fotoaparátu nebo samotný pohyb člověka při fotografování. Často se také stává, že když má fotograf dost snímků, zvedne se ze svého úkrytu a odchází. Tím tetřívky vyplaší a oni odlétnou. Přitom ale tok tetřívka neskončil – nedošlo ke kopulační fázi. A jeden den páření je tak ztracen. Když se toto opakuje každý den, nemusí dojít k oplodnění samičky vůbec,“ vysvětluje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. „To je situace, kterou by určitě nechtěl nikdo z nás prožívat na vlastní kůži…“

V posledních letech to došlo tak daleko, že amatérští pozorovatelé a fotografové pořádají organizované výlety do lokalit, kde probíhá tetřívčí tok. 

„Několik tokanišť je v území, kde neplatí žádné omezení vstupu. Například u obce Dobrá nebo v lokalitě Cazov. Právě tam protíná tokaniště cyklotrasa, po které se turisté i cyklisté mohou pohybovat v průběhu celého roku. Po zkušenostech z posledních let a také po té, co jsme získali data z posledního monitoringu tetřívka obecného, jsme požádali orgán ochrany přírody o dočasné omezení vstupu na tyto dvě lokality,“ informuje Jan Dvořák.

Lokalita Cazov, včetně části červené turistické trasy a cyklotrasy 7, 1023 je pro turisty uzavřena do 31. května. Tokaniště u obce Dobrá je uzavřené také do 31. května v době od 18:00 hod do 10:00 hod dalšího dne.

„Naším cílem je zachování populace tetřívka a nárůst její početnosti. Byl bych rád, aby návštěvníci toto dočasné opatření dodržovali a do konce května si naplánovali výlety do jiných částí národního parku. Pro člověka je to jen dočasné, drobné omezení, které ho nestojí vlastně vůbec nic. Pro tetřívka je to ale zásadní. Pokud to nebudeme dodržovat, bude ho to doslova stát život. A jsem přesvědčený o tom, že nikdo z návštěvníků nechce slyšet za několik let informaci, že tetřívek obecný ze Šumavy definitivně vymizel. Proto předem děkuji za dodržování tohoto krátkodobého opatření,“ uzavírá ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Tetřívek obecný to má na Šumavě skoro „spočítané“. Na území národního parku žije už jen 50 kohoutků

BŘEZNOVÁ AKTIVITA

V březnu bývá ještě hodně sněhu. A nebo už je jarní bláto 🙂 V lese nebo na pasece lze hledat stopy a zkoušet “stopovat”. Zkusíte to na příští vhodné procházce v lese? 🙂  Poznejte stopy zvířat na obrázcích a s kamarády nebo s dospěláky si určete, zda je jedná o otisky šelem .. už víme, že je jich dokonce několik druhů … nebo, zda jsou to otisky jiných zvířátek …. a zkuste vymyslet, které z nich by lovili třeba šumavští vlci a které určitě ne (nápovědu s klíčem máte až úplně dole).

Klíč: horní řada – skokan zelený (ne), ježek lesní (ne), vydra říční (ne), jezevec lesní (ne), srnec obecný (ano), jelen evropský (ano, mňam), spodní řada – vlk obecný (ne), mýval severní (ne), prase divoké (ano, mňam), veverka obecná (ne), zajíc polní (ano), liška obecná (ne)